Jak dětství ovlivňuje naše vztahy

Častokrát slýcháme, že si lidé vybírají partnery podobné vlastním rodičům. Ať už to je či není pravda, vztah, který jsme měli s lidmi, co nás vychovávali, nás může značně ovlivnit i v budoucím životě, odráží se především v tom, jak vnímáme své blízké přátele a především partnery. Pokud však trpíte nějakou ze tří následujících negativních vazeb, mějte na paměti, že jsou i způsoby, jak tento stav změnit nebo alespoň výrazně zlepšit. Pokud se právě o toto snažíte, doporučuji to konzultovat s odborníkem.

Jaké jsou tedy typy citových vazeb?
Úzkostná vazba
Tuto vazbu si vypěstují děti rodičů naplňujících citové potřeby dítěte jen částečně, bývají nedůslední a vyžadují na nich závislé dítě. Ve vztazích tito lidé bývají naivní a partnera si často idealizují, zároveň mu však nedůvěřují a nemyslí si, že jim dává dost. Bez partnera se necítí dobře, neustále vyžadují kontakt a ujišťování o náklonosti. Jsou na něm emočně závislí. Bohužel, často bývají přitahováni k lidem s následujícím typem vazby.

Vyhýbavá vazba
Sem patří děti rodičů, kteří byli vyhýbaví, dětem emoce nedávali, či je dokonce za projev emocí trestali. Tito lidé se vážným vztahům vyhýbají, emoce neprojevují a vnitřní nejistoty dokonale skrývají. Ve vztahu často mají pocit, že je partner dusí. Jakmile vztah začne být vážný, opustí jej.
Úzkostně-vyhýbavá vazba
Asi nejhorší typ vazby, kombinuje dvě předchozí. Trpí jí lidé s dětskými traumaty, rodiči, kteří byli emočně částečně dostupní a záhy zdrojem nebezpečí (nebo se tak alespoň dítěti jevili), či dokonce lidé, kteří byli v dětství zneužívaní. V dospělosti se vztahům vyhýbají a zároveň po nich touží. Chtějí emoční podporu, ale zároveň se své emoce bojí sdělit.
Bezpečná vazba
Pokud máte tuto vazbu, můžete se považovat za šťastlivce. Mají ji lidé, kteří měli se svými rodiči zdravý vztah. Rodiče jim byli bezpečnou oporou, naplňovali jejich citové potřeby a nechali je dospět tak jak to má být. Tito lidé jsou ve vztazích důvěřivý ale ne naivní. Cítí se dobře i když partner zrovna není poblíž, což neznamená, že by si jeho přítomnost neužívali. Nebojí se bezpečně projevit své emoce a potřeby a v případě odmítnutí se s osudem dovedou smířit.